To je ale hummus! Mňam!

Cizrna beraní neboli římský hrách, je jednoletá teplomilná luštěnina, která chutí připomíná oříšky. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku.

Je bezlepková, obsahuje vysoký podíl bílkovin (především vysoký obsah esenciální aminokyseliny lysinu), sacharidů (hlavně škrob) a vlákniny. Z tuků je zastoupena nenasycená mastná kyselina linolová. Dále je zdrojem vápníku, železa (3x více než v mase), zinku, vitamínu B15 (kyselina pangamová), B2 a B6, vitamínu E, kyseliny listové. Během klíčení dochází k několikerému zvýšení vitaminu A a C. Posiluje obranyschopnost a zabezpečuje zdravou kůži a vlasy. Má blahodárné účinky na štítnou žlázu a protirakovinné účinky. Pomáhá při prevenci kardiovaskulárních onemocnění i ke snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Z cizrny je připravován především známý pokrm falafel (smažené kořeněné luštěninové koule). Je hojně využívána v blízkovýchodní a indické kuchyni (arabský hummus, ta`miya a košarí, indický dhall apod.). Moc mi chutná naklíčená jen tak nebo přidaná do zeleninového salátu. Mám ji ráda i ve formě hummusu, což je taková omáčka z rozmačkané nebo rozmixované cizrny. A určitě plánuji vyzkoušet i další recepty.

A teď ten, jak jinak než jednoduchý, recept:

Hummus
1 plechovka cizrny
2 lžíce sezamové pasty Tahini
šťáva z citronu
2 stroužky česneku
olivový olej extra virgin
sůl
římský kmín
voda nebo slitá šťáva z plechovky cizrny
V mixéru umixujeme společně cizrnu, tahini, šťávu z citronu, česnek a olej. Přidáme vodu do požadované konzistence. Dle chuti dosolíme a okořeníme rozdrceným kmínem. Podáváme zakápnuté olivovým olejem. Nejraději hummus servíruji s okurkou a řapíkatým celerem.

   zdroj: wikipedia, vitalia.cz, fotky moje