Keltové II.

V některých oblastech (a dobách) si Keltové stavěli na vyvýšených místech opevněná oppidia, což byla hradiště, desítky hektarů velká ohrazená území s dvorcovou zástavbou a sídlem nobility a kultu na vyvýšených místech. Nejvýznamnější bojská hradiště se postupně přeměnila ve skutečná města. Na území Čech se nachází oppidia v lokalitách Závist nad Zbraslaví, Stradonice u Berouna, Hrazany u Sedlčan, Nevězice, Třísov u Českého Krumlova a České Lhotice u Nasavrk. Na Moravě je to Staré Hradisko u Prostějova a Hostýn. Keltského původu je patrně také horské opevněné hradiště u města Sušice, známé pod označením Hradiště na Sedle a nížinné sídliště Šutyrova studánka v katastru Kopřivnice. V nejúrodnějších, hustě osídlených částech Boiohaema, v Polabí a v podhůří Krušných hor, se během 2. století př. n. l. přeměnilo několik výhodně situovaných míst ve specifické osady, které představovaly jakási emporia, ke vzniku oppid zde však nedošlo.

Bojové zavedli na našem území spoustu užitečných věcí: uměli tavit a zpracovávat železo, vyrábět nádherné šperky z bronzu a zlata, razit zlaté, stříbrné a bronzové mince, vyrábět krásné glazované nádoby na hrnčířském kruhu (to se např. Slované naučili až ve středověku), stavět cesty které se mohly nazývat silnicemi (síť keltských cest byla základem naší silniční síti). Po těchto cestách jezdily vozy s železnými ráfy, proto dojely dále, nežli pouhé dřevěné, a jezdci i spanilé jezdkyně se proháněli na okovaných koních.

Keltové byly původně velmi bojovné kmeny, jež uctívaly přírodní síly a hledaly své bohy v přírodních objektech a jevech. Jejich kulty se tradovaly ústně a některé jejich rysy se dochovaly ve středověkých irských a velšských mýtech. Keltové brzy přejali křesťanství a první keltský kostel byl na Britských ostrovech postaven kolem roku 200 n.l.

Zvlášť významnou roli v náboženském životě keltů sehrávali druidi v roli učenců a kněží. Některé římské prameny uvádějí, že se na druida studovalo až 20 let. Byla to velmi vážená vrstva obyvatel. Každoročně se scházeli ke svým sněmům poblíž Carnutu, města na území dnešní Francie.

Posvátnou rostlinou Keltů bylo jmelí. Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Nejvyšším bohem v jejich systému byl Taranis, Galský bůh moře. Mezi další významné bohy patřil Lugh - dobrý bůh světla, Cernunos - raně galský bůh přírody a divoké zvěře, Epona - Bohyně a patronka jezdců a jezdectví. a Sequana - bohyně řeky Seiny.  Svým bohům přinášeli i lidské oběti, většinou však obětovali zvířata. Druidové uctívali rovněž stromy, zejména duby. Posvátné byly tzv. nemethony, neboli posvátné dubové háje, kam měli povolen vstup pouze druidi.

kohout vítá každé ráno východ slunce a začátek nového dne

zdroj: Wikipedia, www.boiohaemum.cz, fotka moje