Oslavy příchodu jara

Jarní rovnodennost neboli Alban Eilir (světlo země), Ostara (podobnost s anglickým Easter a německým Ostern), Meán Earraigh nebo Jarovít, připadá tento rok právě na 20. března. Na severním pólu začíná polární den. U nás jsou noc i den přibližně stejně dlouhé. Ale pozor, od zítřka se budou dny nadále prodlužovat :) Tedy až do letního slunovratu, kdy se budou naopak zkracovat. Jarní rovnodennost slavili Keltové, Germáni, Mayové, Řekové i Římané.

Jméno Ostara souvisí s norskou bohyní plodnosti Ostarou. Bohyně, která se právě na jaře vrátila z podsvětí, nyní chodí volně po zemi a prochází se pod stromy a hvězdami. Její krok je lehký jako krok bílé laně a kde se její bosé nohy dotýkají země, tam rozkvétají květy a zelenají se stromy.

Jarovít je slovanský bůh plodnosti, ale také hromovládce (jarní bouřky). V písemných pramenech je nazýván Martem (latinsky Mars), nejspíše pod vlivem jeho atributů – kopí a štítu. Jaro znamená síla, bujnost, divokost, smělost a vít je označení pro pána. Jarovít odívá pole obilím a lesy listím, v jeho moci jsou plody luk a stromů, plodnost stád.

Slaví se příchod jara, úroda a hojnost, plodnost a nový život, ale také zlomení moci nad zimou. V minulosti se zapalovaly velké ohně a v nich se pálily bylinky a první jarní kvítí. Popel z ohňů se sypal na pole, aby byla úroda. Tradičním zvykem bylo vynášení smrti, Morany, ze vsi. Právě v tento den se ze slámy vyrobila postava, aby byla nakonec vynesena z vesnice a vhozena do řeky. Lidé se tak symbolicky zbavily zimy. Květinou tohoto času je petrklíč (prvosenka jarní), kterým podle slovanských pověstí svatý Petr odemyká jaro. Od pohanských kultur také pochází malování a schovávání vajíček (vejce je přece symbolem zrození nového života), vití věnců a pletení a používání pomlázek (od pomlazení, neboli omlazení). Podle psychoanalytického výkladu je celý úkon velikonočního šlehání dívek symbolem oplodňovacího aktu – pomlázka symbolizuje mužský pyj, vejce jsou symbolem ženské plodnosti. O symbolice mužsko-ženského svazku svědčí i skutečnost, že pošlehání pomlázkou se vnímá jako kladné, ženy za pošlehání děkují (slovně i symbolicky vajíčky), naopak nepošlehané ženy se tímto trápí. Proutek a práskání jím jsou prý také symboly jarního blesku a hřmění: Práskáním se prý vyháněly zlé mocnosti, jako jarní hřmění zapudí zlé duchy.

V dnešní době tyto svátky nahradily Velikonoce, kdy si katolická církev přivlastnila mnoho tradic a pozměnila a posunula je k obrazu svému.

petrklíč

violka

sasanka (nejspíš)

sněženka

podběl

babočka paví oko

vrba jíva

zdroj: wikipedie a já, fotky moje