V době Halštatské ( 7. století př. n. l. - 450 př. n. l.) se na území západní, střední a částečně i jižní a východní Evropy nacházely kmeny, souhrnně nazývané Kelty. Pojítkem těchto kmenů byl podobný jazyk a kultura. Za pravlast Keltů je považováno území od Francie (Galové) přes Německo, Švýcarsko, Rakousko, Čechy a Moravu (na území Čech byl nejrozšířenější kmen Bojů) až na západní část dnešního Slovenska.
Bojové byli mocným keltským kmenem, který se skládal z několika větví. Jedna z nich osídlila přibližně ve 4. století př. n. l. střední a severozápadní Čechy. Typické pro Boje bylo kostrové pohřbívání, zatímco pro ostatní keltské kmeny to byly mohylové pohřby. Podle keltského kmene Bojů dostaly české země latinský název Bohemia (Boiohaemum), Bavorsko (Bajuwaren) a Lužice (Bojka). Zůstaly nám ale i další názvy, například řeky: Labe se nazývalo Albis – bílá řeka (nápadně podobný současný německý název je Elbe), Vltava Vultava – divoká řeka, Ohře Agara – řeka, která má rychlý tok, Jizera Isara – bystrá řeka, a hory: Krušné hory Sudéta - pohoří kanců (pojmenování Sudety také zůstalo dodnes) a Šumava Gabréta - pohoří kozorohů.
Po keltských kmenech nám zůstaly dokonce některé naše svátky. Kromě obou slunovratů a rovnodenností měli Keltové čtyři důležité svátky, které se ve více či méně modifikované formě zachovaly až do dnešních dnů. Z astronomického hlediska se jedná o svátky v polovině doby mezi slunovraty a rovnodennostmi (tzv. půlící dny):
Samhain
V noci na 1. listopadu se slavil Samhain - jeho název se skládá ze slov „sam-fuin“ tedy „Konec léta“. Byl to svátek všech zesnulých a příprava na období zimy. Papež Bonifác IV. se chtěl zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořil nový svátek – svátek Všech Svatých, který měl staré zvyky nahradit (anglicky se svátek jmenuje All Hallows' Day, z toho vzniklo pozdější Halloween). Ale lidé to vyřešili tak, že prostě slavili svátky oba. V 16. století už byly svátky prolnuty tak, že se slavily jako jeden.
Imbolc
1. února se slavil Imbolc v Irsku nazývaný Oimealg. Dnes máme ve stejném čase svátek Hromnice 2. února.
Beltine
V noci na 1. května se slavil Beltine (také Beltaine či Beltene), který dnes známe jako „Čarodějnice“, které se pálily už tehdy a symbolizovaly veškeré utrpení a strádání. Název je tvořen slovy „Bel-tine“, což znamená „Jasný(zářící) oheň“ a byl to nástup k pohostinnému letnímu období. Keltové o tomto svátku zapalovali dva velké ohně a mezi nimi proháněli dobytek, ten měl být takto očištěn po zimě.
Lughnasad
Nakonec i Lughnasad 1. srpna, ze kterého možná vznikly i dnešní dožínky. Šlo o oslavy nadcházejících žní, ale jeho význam tkvěl mimo jiné v uzavírání manželských svazků. V časných ranních hodinách se pak na vrcholcích kopců vítalo Slunce, kterýžto zvyk z Velké Británie nevymizel ani dnes a (dnes už křesťanští) poutníci stoupají na Croagh Patrick, aby se zúčastnili jitřní mše.
zdroj: Wikipedia, fotka moje
