Slované se živili hlavně zemědělstvím - pěstovali pšenici, hrách a čočku. Znali kvásek, chléb, nakládané zelí a okurky, pivo i medovinu. Chovali dobytek, drůbež, včely, psy a koně. Jejich způsobem obživy byl i lov a rybolov. Nejčastějším obydlím byly polozemnice, domy částečně zahloubené do země, které byly součástí hradišť s opevněním a valy. Na našem území se nachází slovanská hradiště Mikulčice (národní kulturní památka), Šárecké hradiště (také národní kulturní památka), na Kněží hoře (na vrcholu kopce Katovická hora v okrese Strakonice), Budeč (u obce Zákolany v okrese Kladno), Hůrka neboli (Stará) Plzeň, Hradsko (u Mšena v okrese Mělník, na místě původního hradiště probíhají v létě dobové slavnosti nazvané „Slované na Hradsku“).
Jakožto animisté, podobně jako Keltové, ctili přírodní objekty a jevy. Jako božské a hodné uctívání byly také chápány hory, skály a kameny, prameny, vodní toky a plochy, stromy a háje, země, nebeská tělesa a oheň. Významnou pozici zaujímali především víly a duchové spojení se zemědělstvím a domovem. Slovanské náboženství se praktikovalo především pod širým nebem. Na kultovních místech hráli významnou úlohu idoly bohů, ať už dřevěné, kovové či kamenné.
Slované měli také jako jiné národy svou symboliku, objevující se na předmětech denní potřeby, zbraních či například kamenech. Tyto symboly měly svou magickou funkci. K nejčastějším symbolům patří kruh, jako solární symbol vyjadřující dokonalost a nekonečno. Objevuje se též v zesílené formě do sebe vložených kruhů. Dalším symbolem je kříž vyjadřující posvátné číslo 4, jež vyjadřovalo roční období, živly či měsíční fáze. V pohanské době byly známy i různé varianty jako pozdější ondřejský kříž, zmiňovaný Kosmasem v pověsti o Lucké válce, sloužící k ochraně. Kříž podobný maltézskému byl používán na amuletech. Častým motivem je také kříž v kruhu podobný symbolu kola a rozety, oba jako solární symboly. Ke slunci se váže i svastika znázorňující tok času a pohyb slunce a měsíce. Má magickou funkci jak k zajištění úspěchu, tak k ochraně před zlem. Lunárním symbolem je zas srpek měsíce, lunice, ta ve spojením s křížem vyjadřovala spojení muže a ženy a hrála roli například v běloruském svatebním obřadu. Známý je také pentagram, jako symbol elementárních sil a člověka. Hexagram zase vyjadřuje spojení protikladů a stejně jako pentagram má ochranný význam.
Tradičně pohřbívali žehem, s žádnou nebo minimální posmrtnou výbavou. Společně s Balty patřili k posledním etnikům, která si tento způsob pohřbu zachovala. Později se počal rozlišovat pohřeb nespáleného těla, pod nepřímým vlivem křesťanství a kočovných kmenů. Do kostrových hrobů se dávaly dary, které měly být po smrti užitečné nebo zdůrazňovat postavení pohřbeného. Tento zvyk se jistou dobu udržel i po přijetí křesťanství, jelikož se mu církev nebránila.
Žádné komentáře:
Okomentovat