Lesní studánka

Znám křišťálovou studánku, 

kde nejhlubší je les, 

tam roste tmavé kapradí 

a vůkol rudý vřes. 

Tam ptáci, laně chodí pít 

pod javorový kmen, 

ti ptáci za dne bílého, 

ty laně v noci jen. 

Když usnou lesy hluboké 

a kolem ticho jest, 

a nebesa i studánka 

jsou plny zlatých hvězd. 

Zvony a zvonky (1894), Josef Václav Sládek

Tak právě na tuhle básničku ze základní školy jsem si vzpomněla, když jsem psala následující řádky :)

O Letnicích, což jsou svatodušní svátky plně rozvinutého jara, najdeme zmínky již v Kosmově kronice. Dle kroniky první český kníže Břetislav vyhnal z České země všechny čarodějníky, věštce a hadače a tím se mu povedlo vykořenit obyčeje a zvyky, které v době letnic vesničané zachovávali. Přinášeli prý ke studánkám dárky a zabité oběti duchům. Tedy ještě v 11. století se uchovávaly pohanské zvyky našich praotců. K svátkům Letnic patří Jízda králů, Otvírání studánek a Střelba ku ptáku.

Počátky Jízdy králů sahají podle pověsti až k roku 1469, kdy byl uherský král Matyáš Korvín poražen svým tchánem Jiřím z Poděbrad v bitvě u Bílovic u Uherského Hradiště. Aby si uherský král zachránil život, převlékl se do ženského oděvu, tvář zakryl pentlemi a obklopen svou družinou se tak vrátil na své sídlo v Trenčíně. Na Hané se tato tradice zachovala v podobě krále Ječmínka oděného do bílých ženských šatů. Nejznámější Jízda králů se každoročně koná ve Vlčnově.

Střelba ku ptáku je "hra", která vznikla někdy kolem 15. století. Účastníci při ní měli prokázat svou střeleckou mušku a pohotovost. Z kuší (a později z pušek) stříleli na dřevěnou atrapu ptáka nebo na malovaný terč. Nejúspěšnější střelec získal titul "ptačí král" a stříbrný odznak.

Otevírání studánek bylo určeno pouze nevinným dívkám, protože se věřilo, že mají očistnou moc. Dívky, které ozdobily jezdce a koně Jízdy králů, se samotné jízdy neúčastnily. Ale vydávaly se ke studánkám a k pramenům, aby je po zimě vyčistily a tím "otevřely". Po vyčištění si mezi sebou zvolili královničku, se kterou pak ostatní dívky procházely vesnicí a co vykoledovali, to snědli na "královské hostině", uspořádané na louce nebo u studánky. Později svobodné dívky čistily i všechny studny ve vsi. Na vyčištěnou studnu se položil velký zelený věnec na znamení čistoty.

A protože je dnešní doba dobou "kohoutkovou" a "vodovodní", kde se toho mnoho čistit nedá. Předpokládám, že umyvadla čistíte častěji, než jen na jaře :) Přesto mám jeden typ na dobrou věc: vyčistit v okolí bydliště studánku nebo potůček a udělat tak něco dobrého pro sebe (pohyb na čerstvém vzduchu) a pro svou Zemi. Právě dnes 22.4. se koná Mezinárodní den Země. Clean Up The World!

čistý pramen = špinavý pes :)

A komu je do zpěvu?

zdroj: wikipedia, www.ceske-tradice.cz, http://www.denzeme.cz/,